Žatec před sto lety – leden 1924

Zjistíme, že rok 1924 byl plný ekonomických problémů i oblíbených místních česko-německých strkanic. Místní Němci si stále ještě nezvykli na novou republiku, čemuž místní potíže v ekonomice jen nahrávaly. V lednu zastavila práci místní továrna na kůže v dnešní ulici Osvoboditelů, čímž vzrostl v Žatci počet nezaměstnaných.

6. ledna probíhala ve městě sbírka na podporu chudých Němců z Výmarské republiky pod názvem „obětní den německé pomoci.“ Nová německá republika čelila po konci císařství obrovské inflaci. Místní Němci tradičně cítili s „říšskými Němci“ větší sounáležitost než s Československou republikou, která na tom byla v té době ekonomicky lépe než po válce zbídačené Německo. To na podzim 1923 vydávalo běžně bankovky v miliardových hodnotách, za které se nedalo prakticky nic koupit. Dnes patří k oblíbeným objektům sběratelů.

V Žatci se v rámci zmíněné sbírky onoho 6. ledna vybralo 5370 korun, což kronikář označil za potěšující výsledek a projev pocitu „sounáležitosti s i trpícími zástupci našeho národa v Říši.“ I v lednu 1924 silně mrzlo. V Žatci bylo navíc obrovské množství sněhu. Ptáci umírali a stejně tak i nejstarší lidé. 14. ledna byl např. pohřben mistr krejčí Josef Rössler, narozený 1837, veterán spolku ostrostřelců, který byl u svěcení praporu spolku v roce 1869.

Kronikář zmínil rovněž, jakou obživu se našli někteří nezaměstnaní. V noci chodili s acetylenovými lampami, kterými oslepovali vysílenou zvěř, aby ji mohli skolit. 11. ledna došlo mezi četnickou hlídkou a pytláky doslova k souboji. Bylo vystříleno na dvacet ran. Druhý den bylo zatčeno dvacet mladíků a nejmenovaná místní obchodnice, která prodávala maso zabitých zvířat. Místní kladli naději např. v obecní volby v březnu 1924, které znamenali velkou ztrátu pro dosud populární sociální demokraty. A nárůst vlivu nacionálních německých stran.

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.

Foto: Bankovka v hodnotě 10 miliard marek - z archivu regionálního muzea