Připomínka architekta žateckého nádraží
Jak souvisí se Žatcem?
Na Malostranském hřbitově se dochoval hrob architekta žateckého nádraží Josefa Chvály (1826-1872), jehož životopis rovněž přináší.
Chvála (Chwala) patří k polozapomenutým osobnostem, přestože jeho dílo má mnoho z nás denně na očích, specializoval se totiž právě na výstavbu nádražních budov. Chvála se narodil v Praze na Malé Straně v Ostruhové, dnešní Nerudově ulici, v domě U bílého anděla. Vystudoval pražskou polytechniku. Následně studoval ještě ve Vídni na Akademii výtvarných umění. Od roku 1855 pracoval u Buštěhradské dráhy, nejdříve jako asistent. Roku 1862 se stal hlavním inženýrem.
V 50. – 80. letech 19. století se spolu se železnicí stavělo množství nádražních budov. Z důvodu účelnosti a snížení nákladů došlo k typizaci staveb, vznikl i tzv. „drážní styl“. Nádraží měla reprezentovat, být účelná, ale mít i jistý individuální ráz. To vše splňovaly Chválovy stavby. Chválův styl byl typický arkádovými římsami, pásovou rustikou a nárožní bosáží. V letech 1855–1872 projektoval Chvála pozemní stavby na tratích Buštěhradské dráhy Kladno – Kralupy nad Vltavou – Praha-Bubny – Chomutov – Cheb.
Původní charakter si zachovalo např. nádraží v Chomutově. Reprezentativně působila původní výpravní budova navržena Chválou pro Karlovy Vary. Toto nádraží bylo poničeno spojeneckými nálety v dubnu 1945 a následně přestavěno. Z Chválových staveb se často připomíná výstavné nádraží v Praze Dejvicích, kterou dokončoval jeho nástupce Saturnin Heller. Chválovým dílem je např. i nádraží v Lužné u Rakovníka.
Žatecké nádraží projektoval Chvála v klasicistním stylu. Musel se vyrovnat se sklonem terénu. Proto byla jeho jednopatrová budova, jejíž projekt pochází z roku 1870, ve směru k městu ve skutečnosti dvoupatrová. Nádraží prošlo významnou přestavbou roku 1902, kde bylo upraveno novobarokně. Žatec byl důležitou dopravní křižovatkou, protože se zde stýkala Buštěhradská dráha s drahou Plzeňsko – Březenskou. V současnosti probíhá náročná rekonstrukce budovy.
Chválovi potomci pátrali po jeho osudech v době epidemie koronaviru. Pro vznik publikace tak poskytli řadu nových podrobností a zajímavostí z jeho života. Více o něm i Buštěhradské železnici se můžete dočíst v nové publikaci autorek Gabriely Kalinové a Aleny Lehnerové. K zapůjčení je v knihovně Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci, které poskytlo rovněž informace a fotografie pro její vznik.
PhDr. Milada Krausová, Ph.D.
(Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci)
