Nejen starci na chmelu. Poesiomat a žatecké muzeum

Po zatočení klikou a navolení tlačítkem si zájemce může poslechnout básně, texty i hudbu, která má spojitost s regionem. Na výběru obsahu i na obsahu samotném se podílelo také Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci. Historička muzea sepsala nejen veršovaný úvod, ale přeložila také dvě zapomenuté německé básničky.

Patří k nim skladba žateckého lékaře a historika Adolfa Seiferta Nedočkavé s chmelovou tématikou. Básnická činnost našeho Seiferta je málo známa. Vydal ostatně jen dvě malé básnické sbírky. Jednu v prospěch obětí povodní roku 1872 na Blšance, druhou v prospěch opravy děkanského kostela. Obě sbírky vydal vlastním nákladem. V básních často moralizoval, ale vyjadřoval také lásku k rodnému kraji. Jeho Nedočkavé jsou skladbou, která splňuje oboje. Vypráví totiž chmelových klíčcích, které ztělesňují neposlušné děti. Ty nedbají opakovaných matčiných rad a doplatí na to. Klíčky nalákané prvními teplými paprsky slunce skončí totiž spálené mrazem. Nápaditě napsaný text je jako stvořený pro recitaci i poslech a skvěle se hodí právě do žateckého poesimatu. Více o žateckém Seifertovi se můžete dočíst na stránkách muzea https://www.muzeumzatec.cz/adolf-seifert.html. Odborný článek o jeho díle vyjde i v nejnovějším číslo sborníku Poohří. V poesiomatu si báseň můžete poslechnout v češtině i němčině.

Pro poesiomat byla muzeum přeložena i sarkastická německá básnička anonymního autora, kterou kdysi zveřejnil ředitel muzea H. Födisch. Vznikla někdy kolem roku 1900. Kousavý text se pozastavuje nad stavem žateckého Hrnčířského náměstí (Töpferring), kde dlouho chybělo dláždění. Pokud nevíte, kde bylo, vězte, že šlo o dnešní Nerudovo náměstí. S trefným textem by se jistě ztotožnili mnozí bydlící v blátivých či špatně vydlážděných ulicích dodnes. První sloky zní totiž:

O Hrnčířské náměstí,
plné starých domů,
kašle na tě městská rada,
policie k tomu.
Jen když daně po nás chtějí,
úředníci nás hned znají,
spolek okrášlovací neví,
že náš rynek v Žatci mají.

Mísy už tu nevznikají,
ani džbánky, talíře,
jenom bláto rynek tají,
tolik, že až k nevíře.
Poutník, chudák, co sem zahne,
v temné noční hodině,
chce-li přejít rynek tenhle,
v bahně jistě utone.

Celý příběh básně najdete na stránkách muzea https://www.muzeumzatec.cz/hrncirske-namesti.html. A nezapomeňte si ho navolit i v žateckém poesiomatu.

Milada Krausová