Výročí 400 let od popravy 27 českých pánů, mezi nimi žateckého primátora
V letošním roce si připomínáme 400 let od Staroměstské exekuce, k níž došlo 21. června 1621. Při této proslulé hromadné popravě přišel o život i žatecký primátor Maxmilián Hošťálek.
Zároveň uplynulo i 100 let od velké prvorepublikové žatecké připomínky Hošťálkovy popravy (1921). Hošťálka si tehdy připomínali nejen místní Češi. Na oslavu přijel zvláštní vlak, davy přišly i z okolních vesnic. Místní Němce, kteří stále tvořili většinu žateckých obyvatel, příval Čechů doslova vyděsil. Více o tehdejších událostech uvádí nový článek historičky Regionálního muzea Žatec Milady Krausové. (rmž)
Ukázka z článku:
Rok 1921 a místní legendy
Letos uplyne také 100 let od mimořádné oslavy výročí Hošťálkovy popravy roku 1921 v Žatci. Protože o Staroměstské exekuci toho již bylo a bude napsáno mnoho, vraťme se nyní právě do tohoto roku. Hošťálek sám by se jistě divil, jak a k čemu se dá výročí jeho popravy využít.
Rok 1921 v Žatci byl navíc počátkem mnoha legend o Hošťálkovi. Například o tom, který dům byl vlastně ten Hošťálkův. Ještě dnes mnozí považují za Hošťálkův dům č.p. 48, s podloubím a věžičkou, na žateckém náměstí. Právě v roce 1921 byl při rekonstrukci tohoto domu nalezen na zdi erb. Jeho podoba přivedla místní k domněnce, že dům patřil právě Maxmiliánovi. Historie jeho rodu ještě nebyla dostatečně zpracována. O objevu informoval např. Saazer Anzeiger z 4. června 1921. Dnes víme, že šlo o dům jeho bratra Cypriána. Maxmilián měl dům vedle radnice, dnes přestavěné č.p. 144.
Velké diskuze se vedly o kamenném reliéfu na zdi kostela, který dnes běžně označujeme za Hošťálkovu hlavu. Právě pod ní proběhla velká česká oslava 21. června 1921. Místní Němci však považovali tradičně hlavu za hlavu Krista a nechápali, proč by měla být na katolické církevní stavbě hlava popraveného protestantského primátora. V kronice je zmíněno, že jen „nevědomí" Češi označují reliéf za Hošťálkovu hlavu. Český novinář psal v Národních listech dokonce o „pamětní desce, zasazené již v době protireformační".
Příjezd tisícovek Čechů do stále ještě převážně německého Žatce roku 1921 chápali Němci jako další projev „čechizace" a českou provokaci. Ke konfliktu mezi oběma stranami nedošlo, ale novináři i kronikáři obou stan měli opět o čem psát.
Celý text na webu Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci.
