Po každém starostovi byla pojmenována ulice. A pak se přejmenovala...

Autorkou publikace Starosti žateckých starostů je historička muzea Milada Krausová, která na ní pracovala zhruba rok. „Byla to spíš detektivní než historická práce,“ popisovala historička hledání a bádání ve starých knihách, matrikách a dalších dokumentech, psaných pochopitelně hlavně německy.

Povedlo se jí ale vytvořit atraktivní pohled do části žatecké historie, která se odehrávala v dobách rakouského mocnářství, ale také první republiky či druhé světové války. Kniha popisuje osudy známějších i zcela neznámých žateckých starostů, kteří svým způsobem mají vliv i na dnešní podobu Žatce – vždyť díky nim se postavilo mnoho současných budov, například divadlo, za jejich doby se měnila podoba centra i okrajových částí města.

Samotnému křtu předcházela komentovaná procházka městem. Na ni před žateckou radnici dorazilo navzdory dešti asi třicet zájemců, kteří od Milady Krausové slyšeli, kde někteří starostové žili, jaké zajímavosti se s nimi pojily nebo kdo se s kým neměl zrovna rád. „Po každém z těchto žateckých starostů byla pojmenovaná některá ulice. Později ale byly přejmenované, protože se jednalo hlavně o Němce,“ připomněla M. Krausová proměnu spíše německy mluvícího města v české.

I radnice měla v životech starostů, ale v jednu dobu i královských purkmistrů, již nebyli volení, ale byli jmenováni, významné místo. Nebyla jen sídlem jejich úřadu – také v ní skládali slib, ale v případě úmrtí s nimi právě na radnici probíhalo oficiální rozloučení…

Knihu, na jejíž obálce je královský purkmistr Wenzel Kopřiva, si mohou zájemci za 130 korun koupit v Regionálním muzeu K. A. Polánka v Žatci.

Při včerejším křtu zazněl od návštěvníků dotaz, zda nebude muzeum v mapování starostů pokračovat. S tím se zatím příliš nepočítá. „Ale ukazují se další zajímavá témata, která by se dala zpracovat. Může jít o osoby děkanů nebo architektů,“ upozornila ředitelka muzea Radmila Holodňáková na další zajímavé osobnosti, které v minulosti pomáhaly utvářet historii i podobu královského města.
Tomáš Kassal