Díky oživeným památkám i ulicím ožilo v sobotu celé žatecké centrum
Žatecké spolky, různé organizace, ale hlavně řada dobrovolníků a nadšenců – ti všichni se podíleli na povedených Dnech evropského dědictví, které proběhly v Žatci v sobotu 17. září. Díky nim prožily zábavné i poučné sobotní odpoledne stovky návštěvníků.
Dny evropského dědictví v Žatci probíhaly na téma Udržitelné památky, což bylo také náplní většiny programu. Ať už v rámci devíti žateckých dvorků, otevřených kostelů a budov regionálního muzea nebo přímo při programu na náměstí Svobody. O dobové tržiště se postarala organizace Berounští měšťané. Šestici hraných scének, při kterých hlavně děti plnily různé úkoly, zase zajistili herci Rádobydivadla Klapý. Diváci při nich byli vtaženi do děje na různá témata – husitství, pověst o statečném Borešovi, proměny v prostoru Chmelničky, události před sto lety u hotelu Zlatý anděl. A ti, kdo zodpověděli otázky a měli zaplněný „úkolový list“, mohli se za odměnu svézt kočárem taženým koňmi.
Procházka po žateckých dvorcích ukázala různá atraktivní místa, kam se člověk běžně nedostane, nebo která byla přístupná poprvé. To byl případ Trafičky u Nádražních schodů, kde se lidé mohli vyfotit, ale také si uvnitř prohlédnout fotografickou výstavu, dokumentující průběh rekonstrukce nejmenší žatecké památky.
K památkám patří také zdejší kostely a k jejich udržitelnosti pak pravidelný program v nich. Ať už v podobě bohoslužeb nebo díky různým koncertům. Ty se konají hlavně v kostele u Kapucínského kláštera. V sobotu si mohli hudbu varhan linoucí se z kúru užít návštěvníci po vstupu do děkanského kostela na Hošťálkově náměstí.
Speciální zážitek nabídl evangelický kostel u parku. Díky Ivo Valáškovi, který provázel návštěvníky a komentoval prostory kostela, se mohli lidé dozvědět třeba o rozdílech mezi katolickými a protestantskými svatostánky. Nebo o zvonech ve věži, která byla zcela mimořádně zpřístupněná a nabídla netradiční pohledy na žatecké střechy a chmelařské objekty Pražského předměstí.
Tématu udržitelných památek se věnoval i spolek A dál? na dvorku za městským divadlem, kde byla tématem architektura – bývalá i ta možná budoucí. ZUŠ Žatec připravila výtvarný Floriánský dvorek, který bylo možné spojit s návštěvou Mederova doma.
Za hudební dvorek bylo možné považovat atrium radnice. Vystoupení studentů konzervatoře z Teplic, Petra Špatiny na skleněnou harfu nebo Jiřího Šámala na hang-drum potvrdila, že klasická hudba může být dalším způsobem, jak vdechnout kulturní i společenský život radnici coby nejznámější památce Žatce.
Výsledkem celé sobotní akce byl oživený historický střed Žatce. Pokud by se nadšenci, spolky i dobrovolníci inspirovali obsahem Žateckých dvorků po celý rok, mohlo by tolik kritizované vyprázdněné víkendové centrum najít způsob, jak pravidelně ožívat a bavit turisty i samotné Žatečany. Proto si přejme co nejvíce podobných akcí, ať je pořádá kdokoli a s kýmkoliv!
Tomáš Kassal