Žatecký poklad: Ukázka středověkého luxusu a bohatství

Soubor zlatých a stříbrných předmětů téměř ihned převzali odborníci. Díky tehdejšímu řediteli žateckého muzea Maxmiliánovi Wurdingerovi se už 30. dubna začaly provádět fotografie a dokumentace unikátního nálezu. A vlastně začalo také historicko-detektivní pátrání. Kdo, proč a kdy poklad ukryl? To jsou asi nejzákladnější otázky, které milovníky historie zajímají i dnes.

Nejprve je ale třeba upozornit na zajímavosti, jež jsou spojené se samotným nálezem. „Mnoho historických zajímavostí a nálezů v Žatci souvisí s chmelem, s nímž je město spojované. A objev Žateckého pokladu není výjimkou. K objevu došlo v prostoru dnešního Chmelařského náměstí, kde na místě bývalé usedlosti Stará pošta začal vznikat nový chmelařský areál. Pod bývalou konírnou, kde se měla stavět balírna chmele, se právě poklad našel,“ upozornil archeolog žateckého regionálního muzea Petr Holodňák.

A vzápětí dodává, že na objevu unikátního pokladu, svým obsahem i vzácností srovnávaného třeba s relikviářem sv. Maura v Bečově nad Teplou, se podílely i šťastné náhody.

První je ta, že ke stavbě nové balírny došlo právě ve 30. letech 20. století, kdy se ještě nepoužívala těžká mechanizace, ale základy se kopaly ručně. Kdo ví, jestli by takový bagr nevelkou keramickou nádobu se vzácným obsahem jen tak nepřesunul skrytou v hromadě hlíny jinam, kde by zůstala v zapomnění?

A druhá náhoda? Že se vůbec na tom místě kopalo.

„Tato stavba měla být z nějakých důvodů podsklepená. Z desítek industriálních objektů stavěných v té době mají sklepy jen dvě, tohle je jedna z nich. Proto se nekopaly výkopy jen pro založení obvodových zdí, ale v celém prostoru stavby. Kdyby tomu tak nebylo, kdo ví, jestli by vůbec poklad byl objeven,“ dodal Petr Holodňák.

Kdo, kdy a proč poklad uložil?

Na hlavní otázky spojené s uložením pokladu do země je po staletích těžké odpovídat. Proto byla řeč o téměř detektivním pátrání.

A proto je také důležité, že během desetiletí Žatecký poklad zkoumali historici různých specializací. Mince a šperky totiž mohou „říci“ něco o tom, kdy byl poklad do země uložen. I o tom, kdo byl asi majitelem. Ražba mincí je totiž podrobně zdokumentována. Díky tomu ostatně víme, že stříbrná mincovna bývala kdysi i přímo v Žatci. A výroba dalších částí pokladu, třeba luxusních zlatých šperků, nebo stříbrné hřivny a další materiál napovídají o majiteli.

Tím mohl být například elitní zlatník své doby – kdo jiný by mohl mít po ruce stříbrný a zlatý materiál, vhodný na výrobu dalších šperků? A nejspíše to byl zlatník či šperkař ze dvora Jaromíra I., českého knížete v letech 1004 až 1012, jak napovídá datace mincí. „Můžeme odhadovat, že poklad byl do země uložen kolem roku 1012, protože v něm ještě nejsou žádné mince z doby vlády knížete Oldřicha, jenž se toho roku ujal vlády. Je tam ale dost mincí z Bavorska či Saska nebo poté českých denárů z doby knížete Jaromíra. Vše tedy ukazuje na to, že střadatel pokladu byl úzce spojen s dvorem Jaromíra,“ popsal bádání a závěry, jež naznačují staré mince, Luboš Polanský z numismatického oddělení Národního muzea v Praze.

A proč byl poklad zakopán? Na tuto otázku lze odpovědět asi jen spekulací, ale velmi pravděpodobnou: Majitel se cítil z nějakého důvodu ohrožen a nechtěl o poklad obrovské hodnoty přijít. Proto jej ukryl do země a věřil, že si jej později vyzvedne. Což se mu nepovedlo.

Co poklad obsahuje?

Jestliže se uvádí termín Žatecký poklad, pak zcela oprávněně. Pojmenování po místě nálezu je jasné. A výraz poklad? Ten je také zřejmý – vždyť šlo o 2,7 kilogramu zlata a stříbra. Konkrétně: přesně 357 mincí, z toho 337 denárů, například vydaných českými knížaty Boleslavem II. a Jaromírem I; stříbrné hřivny, tedy polotovary, z nichž se daly vyrobit další mince či stříbrné šperky; zlatá toaletní soupravy a zlaté prsteny; stříbrné křížky a kaptorgy, do nichž se mohly vkládat různé věci, považované za ochranná média (rostliny, korálky, ostatky…).

Nabízí se otázka, jakou hodnotu má či měl Žatecký poklad. Dnešní ceník asi neexistuje. Vzhledem ke své vzácnosti nelze hodnotu změřit, protože není jen v množství zlata a stříbra, ale také v uměleckém zpracování, v hodnotě celého souboru, ale hlavně v jeho stáří. Už proto je Žatecký poklad unikátní.

A jaký měl poklad hodnotu v době svého uložení? Také nevyčíslitelnou… Mohl by se vyjádřit hodnotou 2700 denárů. Za to se v 10. století dalo pořídit 9 otroků nebo 27 tisíc slepic nebo pšenice na 225 let pro jednoho člověka. Zkrátka šlo o poklad, který by ve středověku uživil majitele i s rodinou na celý život.

A my ho můžeme vidět kdykoliv!

Tomáš Kassal

Podrobnosti a možnost rezervace prohlídky Žateckého pokladu na webu Regionálního muzea v Žatci.