Oblíbená oslava Slunovratu v Žatci

Byl chápán nejen jako oslava a zábava, ale tradičně i jako demonstrace síly germánského ducha a německé sounáležitosti. A připomínka starých germánských tradic. Místo oslavy se měnilo podle toho, jak se město rozrůstalo. Součástí byl vždy slavnostní průvod, který ve 20. století vycházel od tradičního shromaždiště u Střelnice (stávala v místech dnešního autobusového nádraží). Účastnili se nejen mladí, nechyběly spolky ani významné osobnosti. Průvod směřoval zpravidla za město, kde byla zapálena hranice. A také pronášeny projevy. Často se vybíralo místo s dobrým výhledem na okolní kopce, na kterých se pak rozhořely ohně okolních vesnic. Dobře vidět bylo např. z polí směrem na Bezděkov a Tvršice. Město bylo v den slunovratu slavnostně osvětleno. Ve 30. letech 20. století v letech vzrůstajícího nacionalismu se v tématech projevů objevovaly výzvy k zachování německého charakteru kraje. Řečníci mluvili k početnému davu z velkého žebříku, protože mikrofony tenkrát ještě nebyly. Podle svědectví pamětníků české úřady za první republiky ze slunovratů tohoto ražení právě nadšeny nebyly. Němečtí pamětníci zase škodolibě zmínili, že těch několik málo Čechů žijících v Žatci slavilo za první republiky 21. 6. často raději Hošťálka (tj. výročí popravy na Staroměstském náměstí).

Když přijela roku 1921 na velkou výroční Hošťálkovu oslavu z Prahy delegace s primátorem Baxou a tisíce Čechů z celé republiky, zjistila, že město je zcela vylidněné, protože všichni žatečtí Němci se vydali slavit do pískovny u Bezděkova Slunovrat. Dle dodatku v kronice se do průvodu vydala celá polovina německých obyvatel města. Další zápis tvrdí, že Němců mělo být kolem osmi tisíc. Kvůli konkurenční akci Čechů jich mělo dorazit více, než bylo obvyklé. Míjeli hlavní český průvod vystupující od nádraží. Cesta Němců vedla dále kolem hřbitova, kde potkali další skupinu Čechů z okolních českých vsí. Ta šla na Hošťálkovy oslavy pěšky. Kronikář odhadl jejich počet na tři až čtyři sta. Šli údajně potichu a s udivenými výrazy v obličeji, zatímco Němcům vyhrávala do kroku hudba. Účastníky Slunovratu uvítal místostarosta J. Heiser, známý svým protičeským smýšlením. Řečnil Dr. Zinke. Připomněl oběti první světové války a kritizoval poválečné hospodářské i morální poměry. Došlo i na Hošťálka. Zinke zkritizoval názor, že Hošťálka Češi označují za nepřítele Němců a obecně zjednodušují stavovské povstání na národnostní boj. V projevech zaznělo i tvrzení, že kdyby Hošťálek dnes žil, určitě by s Němci slavil Slunovrat.
Milada Krausová
Blíže o velké oslavě Hošťálkově roku 1921 na webu Regionálního muzea v Žatci.