Školáci se stali adoptivními rodiči sýčka obecného

My, žáci budoucí IX. třídy ZŠ Žatec, nám. 28. října 1019, jsme se rozhodli pomoci mu přežít první rok života, a stali jsme se jeho adoptivními rodiči.
Sýček se jim za to pomyslně podrobně představil a také poděkoval:
Jsem malá sovička z čeledi puštíkovitých, dorůstám cca do velikosti holuba domácího. Živím se lovem různých hlodavců, nejčastěji hrabošů polních, či jinými menšími savci, hmyzem, drobnými plazy či obojživelníky. Zatím jsem ještě mládě, a proto mě rodiče krmí především žížalami.Bývám aktivní zvláště v noci, ale v kulturní krajině občas přecházím na denní režim. Hnízdím od dubna do července v dutinách stromů, ale i v lidských stavbách. Tvořím celoživotní páry a o mláďata se starají oba rodiče.
Ve starověkém Řecku jsem byl považován za posvátného ptáka, společníka bohyně moudrosti Athény, naopak ve starověkém Římě poslem smrti a špatných zpráv.
V české přírodě však sýčků ubývá. Ještě na začátku minulého století jsem byl jednou z nejhojnějších sov a bylo mě možné spatřit téměř v každé vesnici. Od té doby ovšem má populace prudce klesá a v dnešní době jsem v Čechách na pokraji vyhynutí. Může za to devastující zemědělství, používání umělých hnojiv, pesticidů a jedů na hlodavce. K roku 2018 bylo pozorováno už jen 200–260 zástupců mého druhu.
Moc Vám tedy děkuji za Váš příspěvek a podanou pomocnou ruku. Kdykoli přivedu na svět nové potomky, vzpomenu si na Vás, že právě díky Vám jsem měl takové štěstí. Váš sýček Emílek. (zš)