Pohledy z Majáku: Statistika nuda je, má i zcestné údaje

Udělat veřejným průzkum s nějakou vypovídací hodnotou není úplně snadné. Své o tom ví třeba Národní sportovní agentura, která loni podobný průzkum zadala odborné firmě. Výsledkem byly články o tom, že kuželky jsou v Česku populárnější než fotbal či hokej. Pamatujete? Byla to velká legrace (smáli se tehdy všichni kromě fotbalistů a hokejistů. Takže zdaleka ne všichni…).

Při takových anketách je totiž důležité vědět, co se chcete dozvědět. A proč? Podle toho zvolíte otázky. A také podle cílové skupiny. Neméně důležité je data správně vyhodnotit, popsat. Říct, co jsme se dozvěděli. A co z toho vyplývá.

Jako Žatecký maják jsme také přede dvěma týdny jednu anketu zkusili (snad jich bude časem víc, ať je o čem mluvit…). Ptali jsme se, kdy podle vás skončí Doba covidová, jak to poznáme a na co se těšíte.

Jaké jsou výsledky? Tak například z ankety vyplynulo, že podle většiny se Doba covidová bude moci považovat za ukončenou, až nebudeme muset přemýšlet, zda jsme nezapomněli roušku; když budou moci děti běžné chodit do školy; a zprávy o koronaviru nebudou útočit ze všech světových stran.

Na co se těšíme? Že se budeme moci vydat na výlet bez jakéhokoliv omezení. Uvedlo to 67 procent respondentů.

A co je nejdůležitější: konec Doby covidové je na dohled. Skončí do letošních Vánoc. Nejpozději do příštích prázdnin. Pro každou z těchto možností se vyslovila půlka odpovídajících.

Proč o této anketě mluvím? Určitě ne proto, že bych čekal, jak čtenáře ohromí. Spíš proto, abych všem šesti odpovídajícím poděkoval za jejich názor.

Tahle naše anketa může posloužit jako ukázka, jak lze s veřejným míněním manipulovat. Kdybych sám nepropálil, jak málo lidí se ankety zúčastnilo (šlo hlavně o pokus), mohl jsem teď důležitě mávat procenty, cizími výrazy a názory Žatečanů na důležité téma. Taky jsem si mohl nějakou tu odpověď domyslet, přikrášlit či upravit. Protože to nikdo jiný neví.

A to je právě důvod tohoto textu. Ukázat, i když možná trochu zjednodušeně, jak snadno lze manipulovat veřejným míněním. Vybrat si, jak získaná data představím. Nebo vůbec připravit otázky, které vypadají zajímavě, ale nic neříkají. Či se ptát omezeného počtu respondentů. Případně oslovit správnými otázkami dostatečný počet lidí, ale z úplně jiných cílových skupin (jako to bylo u zmíněného průzkumu Národní sportovní agentury).

No a pak lze veřejnost ohromit jejími vlastními názory, jejichž původ a věrohodnost nelze kontrolovat. Proč se to dělá? Protože to vypadá dobře a důvěryhodně. Chcou to přece lidi…

Většinou bychom opravdu čekali, že se dělá veřejný průzkum proto, aby byla následně uspokojená přání veřejnosti. V praxi ale některé veřejné průzkumy, dotazy a odpovědi (ať už skutečně nebo totálně smyšlené) slouží k manipulaci. Upraví se tak, aby uspokojily potřebu tazatele, třeba dodatečně legalizovaly jako kroky. Příkladem budiž premiérova argumentace ohledně maturit a jeho odkaz na „otázky mnoha studentů“.

Buďme proto opatrní a berme výsledky anket a průzkumů s rezervou. „Kreativní práce“ s výsledky veřejných průzkumů či statistik není ničím novým, naopak je to osvědčená metoda manipulace. On totiž výrok „Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval“ není jen bonmot, ale také oblíbený citát. Protože účel světí prostředky. Tomáš Kassal