Proměny montánní krajiny a hornické památky Česka

Dojde-li v nějaké oblasti k ukončení těžby nerostných surovin, vždy vyvstane otázka, jak s pozůstatky po těžbě naložit. Česko má díky pestré hornické historii řadu lokalit, ve kterých je možné nalézt stopy hornické činnosti.

Co s tím, resp. jak se s hornickým dědictvím vyrovnat? Je vhodné stopy po těžbě zcela zahladit, nebo naopak vybrané prvky zachovat a hledat pro ně nové využití?

V rámci odborné přednášky z PřF UK se žáci IX. třídy Základní školy Žatec, nám. 28. října 1019 seznámili s proměnami vybraných hornických regionů a se způsoby ochrany, využívání či interpretace hornické historie. Zvláštní pozornost byla věnována oblasti Krušnohoří, kde nalezneme pestrou mozaiku pozůstatků po těžbě stříbra, kobaltu, radia či uranu, díky čemuž je oblast nominována k zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Současně se žáci dozvěděli bližší informace o fungování tzv. pracovních táborů, např. Svornost v souvislosti s uranovým dolem Jáchymov. Žáky přednáška nadchla, zaujatě naslouchali a pokládali zajímavé dotazy.

Děkujeme lektorovi RNDr. Jakubu Jelenovi, Ph.D. za atraktivní a poutavou přednášku věnovanou nejenom proměnám krajiny, vlivu hornické činnosti na její vzhled, rekultivacím, ale také historickému kontextu a zásadnímu vlivu lidské činnosti.

Silvie Svobodová