Poprvé společně
Studenti středních škol z Loun a Prahy pořádají již 3. ročník připomínkového pochodu z Postoloprt přes zámek Stekník do Žatce jako vzpomínku za všechny zbytečně umučené a týrané oběti Postoloprtského masakru na přelomu května a června 1945. Sejdeme se v 10 hodin u vstupu do Zámeckého parku vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech. Po krátké zastávce na místě bývalých kasáren a u Kříže v levonické bažantnici vyrazíme přes zámek Stekník do Žatce. Tam bychom měli dorazit kolem 15. hodiny.
Žatecký okrašlovací kolektiv, z.s. pořádá návazně ve stejný den v pondělí 3. června 17.30 hodin na náměstí Svobody v Žatci pietní shromáždění k uctění památky obětí poválečného násilí, kterému byli vystaveni spoluobčané německé národnosti. Společněme se sejdeme, abychom uctili a vzpomněli na vyhnané sousedy, kteří v Žatci, Postoloprtech a v jejich okolí po konci 2. světové války ztratili nejen své domovy, ale mnozí i své životy. Modlitbu za smíření mezi národy v českém i v německém jazyce povede duchovní správce Liběšické farnosti P. Mgr. Vilém M. Štěpán, O.Praem.
Před 79 lety, 3. června 1945, bylo v Žatci vyhlášeno soustředění všech mužů německé národnosti ve věku od 13 do 65 let. Kdo se nedostavil, měl být zastřelen. Na náměstí se dostavilo 4 000 až 5 000 osob, které byly kontrolovány a tříděny příslušníky místních správních orgánů, příslušníky Revolučních gard, ale hlavně vojáky z Žatce a Postoloprt. Toto třídění bylo provázeno fyzickým a psychickým násilím. Poté byli muži ve skupinách odváděni do Postoloprt nebo do čtyř táborů v Žatci. Mezi zadrženými byli katoličtí kněží a premonstráti, a to i českého původu. Během této vojenské operace, při níž bylo město zcela obklíčeno, byl nasazen i pancéřový vlak Uhříněves a zabiti dva muži. Těla dalších tří byla nalezena po několika dnech. Několik mužů zemřelo během cesty do Postoloprt. Většina zastřelených byla pochována u jižní zdi městského hřbitova.
Postoloprty se v květnu a v červnu 1945 staly dějištěm „democidy“ na německy mluvícím obyvatelstvu. V Postoloprtských kasárnách byli muži ze Žatecka vystaveni krutému zacházení ze strany vojáků čs. armády, které vyvrcholilo zavražděním nejméně 763 lidí. Toto číslo s největší pravděpodobností neudává konečný počet obětí, udává počet exhumovaných ostatků během vyšetřování masakru v roce 1947. Své muže následovaly do shromažďovacích táborů ženy a děti. Němečtí a čeští historici dnes evidují více než 1 600 obětí. Šlo tedy o největší poválečnou vraždu civilistů na jednom místě v celé Evropě, kterou počtem zavražděných překonaly až etnické čistky v Srebrenici v roce 1995.
Žatecká pietní akce navazuje na pochod středoškolské mládeže po trase z Postoloport do Žatce. Tento pochod má symbolizovat návrat vyhnaných, zavražděných a zmizelých obyvatel zpět do obou měst.
Společně se chceme postavit proti uplatňování kolektivní viny, lži, nenávisti a zášti proti těm, kteří mluví jiným jazykem nebo jinak vypadají. Společně se chceme postavit bílým místům v naší historii. Společně chceme nazývat věci a události pravými jmény.
Na nejbližším zasedání Zastupitelstva města Žatce hodláme předložit petici za zřízení pamětní desky obětem vyhnání, kterou k dnešnímu dni podepsalo na 400 obyvatel a návštěvníků města Žatce. Rádi bychom, aby tato pamětní deska byla odhalena v příštím roce, k 80. výročí těchto událostí. Pravdou a přátelstvím ke smíření.
Martin Kos, Petr Zemánek
