Vzpomínková akce připomněla německé oběti z léta roku 1945
Vzpomínková akce na náměstí Svobody připomněla v sobotu 3. června výročí tragických událostí, k nimž došlo v létě roku 1945 v Žatci a Postoloprtech v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva. Setkání uspořádal spolek ŽOK, tedy Žatecký okrašlovací kolektiv. Zúčastnilo se jej asi 60 lidí, a to z Česka i Německa.
Vzpomínková akce byla věnována lidem, kteří těsně po druhé světové válce ztratili v tehdejších Sudetech své domovy. Stovky z nich ale na Žatecku přišly dokonce o život. Stalo se tak v rámci organizované akce, což se později stalo terčem kritiky. Tragické události vyšetřovala už v roce 1947 poslanecká komise, znovu se událostmi zabývala policie i média po roce 1989.
„Sešli jsme se proto, abychom vyjádřili náš odpor proti uplatňování kolektivní viny, abychom již přímo a bez vytáček nazývali věci a děje pravými jmény – vyhánění vyháněním, vraždu vraždou, zločin zločinem,“ řekl při sobotní vzpomínkové akci Martin Kos ze Žateckého okrašlovacího kolektivu.
Podstatná na událostech ze Žatce a Postoloprt, při kterých bylo zabito možná 763, ale možná i více než šestnáct set lidí, je absence právního základu. Zatímco k odsunu sudetských Němců došlo na základ nějakých mezinárodních ujednání, byť i o nich se dá z dnešního pohledu diskutovat, zabíjení v rámci odsunu bylo projevem bezpráví, a tedy bylo nezákonné.
Z pohledu spolku ŽOK je potřeba o těchto událostech mluvit a přemýšlet. „Mlčení o zločinu znamená nést na něm spoluvinu. Proto chceme o těchto zločinech a křivdách mluvit. Nepřipomínáme si tyto události z pocitu nějakého módního sebemrskačství, chceme jen přihlásit se k historické pravdě. Přiznání si skutečného stavu věcí a vlastních vin je nezbytným předpokladem pro skutečně poctivě projevenou lítost a následně pak pro podání ruky k usmíření. Jen pravdou a přijetím vlastních nezkreslených dějin můžeme dojít ke smíření a k sebevědomé sounáležitosti s ostatními národy v evropském domě,“ řekl Martin Kos.
V Žatci se pravidelně konají vzpomínkové akce, které připomínají oběti Křišťálové noci, namířené proti židovským obyvatelům; vyvraždění Českého Malína, kde byli oběťmi Češi na Volyni; výročí konce 2. světové války a oběti nacismu a fašismu. Při všech těchto pietách se klade zvláštní důraz na nevinné, civilní oběti. Stejnou vzpomínku si zaslouží další nevinní, tedy odsouvaní němečtí obyvatelé, již se stali oběťmi v létě roku 1945.
Tomáš Kassal